vrozené ideje

Ideje, které jsou vrozené a nejsou výsledkem zkušenosti. Spor o jejich existenci tvořil hlavní prvek Lockova odmítnutí Descartovy filosofie a Locke byl zase kvůli této otázce napaden Leibnizem. Šlo o to, zda je mysl vybavena vysoce obecnými pojmy – Bůh, svoboda, nesmrtelnost, substance – o nichž lze a priori vědět, že se vztahují ke světu, a které by nám tedy mohly poskytnout jasné a zřetelné poznání na rozdíl od jakéhokoli poznání, které lze potvrdit zkušeností. Tvořil tak klíčový problém mezi racionalisty a jejich empirickými oponenty. Souvislost mezi vrozeností jako takovou a jakýmkoli právem uvažovat o těchto idejích jako o přinášejících odlišný druh poznání zpochybnil Hume, ale potřebu apriorních kategorií rozumění, jejichž prostřednictvím je zkušenost organizována, hájil opět Kant. Ve 20. století názor, že děti si s sebou nesou vrozenou univerzální gramatiku, která jim umožňuje zvládnout pozoruhodný výkon – naučit se první jazyk, obhajoval Chomsky.

.