Gemütlichkeit

Angličtina nemá přímý překlad pro gemütlich nebo Gemütlichkeit. Útulný vystihuje určitý prvek, ale zásadně postrádá prvky přátelskosti a sounáležitosti.

Anglický spisovatel G. K. Chesterton se o Gemütlichkeit zmiňuje ve své knize o Charlesi Dickensovi z roku 1906. V první polovině sedmé kapitoly o „anglickém pohodlí“ napsal, že „… to, co z Německa nemůžete vidět, je německá pivní zahrada“, tedy místo, které je v tomto národě ztělesněním Gemütlichkeit. Později, když se snažil definovat to, co považoval za specificky anglickou vlastnost zachycenou v názvu kapitoly Anglický komfort, pokračoval: „Slovo komfort není vskutku to pravé slovo, vyjadřuje příliš mnoho hanlivosti pouhého smyslu; pravé slovo je útulnost, slovo, které se nedá přeložit“. Skutečně se nejedná o přímé synonymum slova Gemütlichkeit.

Švédský jazykový ekvivalent je gemytlig, odvozený přímo z německého slova a sdílející jeho význam.

Dánština má také gemytlig, ale místo něj používá hygge (hyggelig jako přídavné jméno). V norštině je slovo přeloženo jako „gemyttlig“, ale slova jako „hyggelig“ a „koselig“, která znamenají útulný, pohodlný, milý nebo příjemný, jsou analogická.

Nizozemský ekvivalent gezelligheid, odvozený od přídavného jména gezellig, má širší společenské konotace než německé Gemütlichkeit a lze jej přesněji přirovnat k dánskému termínu hygge.

V bulharštině se toto slovo běžně překládá jako уют a v ruštině, která znamená útulnost, pohodlí, spokojenost, lehkost a nese téměř totožné konotace jako německé slovo.

Románské jazyky s latinskými kořeny nemají jeden termín vyjadřující mnoho konotací slova Gemütlichkeit.